Pohádka o Partě Spalovacích Chrtů

Za devatero zatáčkami a jedním policejním radarem žila v lese nová smečka — říkali si Parta Spalovacích Chrtů. Tvrdili, že bojují za svobodu pohybu, ale každý věděl, že hlavně chtějí běhat co nejrychleji, aby si sami připadali důležití.

Hlavní chrt Filípek byl štíhlý, uhlazený a věčně připravený na sprint. Jednoho dne se rozběhl po lesní dálnici takovou rychlostí, že mu od pacek lítaly třísky a srnky na louce dostaly závrať.

A protože toužil po slávě, nechal si ten výkon zakreslit na list a pověsil ho na všechny stromové sítě: „Podívejte, běžím dvě stě větviček za hodinu!“

Jenže ouha — u cesty stál datel v policejní čepici, ťukal do kmene, kde byl zabudovaný radar, a hned všechno zapsal: „Filípku, ty jsi pelášil moc rychle, tady v lese se běhá pomaleji!“

Filípek se snažil vykroutit: „To nebyl můj běh, to byl jen ilustrační snímek z cizího lesa!“

Ale zvířátka si všimla, že Filípek neběžel nikde daleko, ale přímo kolem jejich vlastních pařezů. To není výkon, to je jako kdyby sis dal rekord v běhu kolem vlastní kadiboudy.

Chrti se dál honili za svobodou a rychlostí, ale víc a víc to vypadalo jako dostihy kolem jednoho pařezu — spousta prachu, kouře a štěkotu, ale návnada vždycky o krok napřed.